Tel./fax: 045/547 98 12
Mobil: 0918 03 99 77
E-mail: iantd@iantd.sk

Nástenka Vraky Baltiku

Drevená plachetnica

D?ev?ná plachetnice

Potáp?ní na vracích v Baltském mo?i je velmi dobrodružné. A emoce jsou ješt? v?tší, pokud se jedná o potáp?ní na vraku plachetnice, která se potopila p?ed více než 200 lety. Tak je to i v p?ípad? vraku, který se nachází 23 mil na severovýchod od Leby.

Vrak plachetnice, který objevilo v roce 2004 potáp??ské centrum v Leb? je jedním z nejlépe zachovaných vrak? tohoto typu, který byl zatím v polských vodách nalezen. díky specifickým vlastnostem t?chto vod se zachoval tém?? celý trup lodi, který vy?nívá 4 metry nad mo?ské dno. Leží na kýlu v hloubce 38metr?.
Dvojst?ž?ová plachetnice o délce 24 metry a ší?ce 7 metr? mohla naložit 200-250 tun nákladu. Plula pravd?podobn? pod anglickou vlajkou a potopila se na za?átku XIX. století, mezi lety 1810 – 1830. Toto datování bylo provedeno na základ? analýzy keramického nádobí a fajfky, které byly nalezeny v srpnu 2004 p?i výzkumných pracích provád?ných Centrálním námo?ním muzeem. P?edm?ty nalezené uvnit? vraku pochází z p?elomu XVIII. a XIX. století a v?tšina z nich byla vytvo?ena na britských ostrovech. Struktura nákladu dále vypovídá, že trasa lodi vedla z jednoho z baltských p?ístav? dále na západ. Tvar lodi a pravd?podobné oplacht?ní nazna?uje, že se pravd?podobn? jednalo o lo? podobnou brize nebo barku. Oba st?žn? m?li podle dochovaných stop podobnou velikost, proto se nejednalo a galeasu, které m?ly p?ední st?že? vyšší a byly v té dob? na Baltu ?asto využívány.
V podpalubí lodi se dosud nachází d?ev?né sudy, dlouhé asi 1 metr a široké 70cm, obsahují zví?ecí l?j. Na zádi se nachází voln? ložený organický materiál, z?ejm? konopí nebo len. To byl z?ejm? hlavní náklad lodi, v té dob? na Baltu dosti populární.

Potáp?ní na tomto vraku je jedním z nejhez?ích potáp??ských zážitk?, jaký je v Polsku možné zažít. Nachází se dost daleko od b?ehu a proto je zde tém?? vždy dobrá viditelnost, ?asto v?tší než 25 metr?. I p?es hloubku 38 metr? se nejedná o p?íliš t?žký ponor. Tvar vraku zajiš?uje snadnou navigaci a nenachází se zde ani rybá?ské sít?. Ponor je však zapot?ebí plánovat jako dekompresní a i vzhledem k obvyklé teplot? vody 4°C je lépe použít dekompresní plyny, které dekompresi urychlí.
Nejvyšší bod vraku se nachází v hloubce 33m a p?i dobré viditelnosti je odtud vid?t celý vrak. Tady také v?tšinou za?ínáme prohlídku vraku.
Na p?ídi je dosud jasn? patrné kování, kotevní za?ízení a nachází se zde i 3 metry vysoká kotva.
Trup lodi tvo?í vnit?ní a vn?jší obšívka z prken p?ipevn?ných d?ev?nými kolíky na p?í?ná dubová žebra. Ší?ka bok? lodi se pohybovala kolem 22cm. Uvnit? lodi jsou také dosud jasn? patrné zbytky paluby, mnoho dalších konstruk?ních element? a také základny dvou st?ž??.
Asi uprost?ed lodi se nachází ješt? jedna kotva, trochu menší o výšce asi 2,5metru a poz?statky kabestánu, jakéhosi d?ev?ného bubnu sloužícího k navíjení lan. Poblíž se nachází i dv? d?ev?né pumpy p?vodn? sloužící k ?erpání vody z podpalubí.
Zá? lodi je nejvíce poni?ena, pravd?podobn? díky vle?ným sítím používaným rybá?i v Baltu. Ale je zde dosud patrný mechanismus kormidla.

Celý vrak není velký, ale d?kladn? si ho prohlédnout zabere nejmén? 25-30 minut, což je spojeno s nutností provést dekompresi i v p?ípad? použití nitroxu. Nesnadný je i transport na vrak nebo? p?i použití standardní lodi, které jsou používány pro potáp?ní na Baltu zabere kolem 3 hodin.
Potáp??i by si také m?li být v?domi historické hodnoty vraku a v?novat náležitou pozornost tomu, aby ho nepoškodili.

Další podrobné informace o potáp?ní na polských vracích je možné získat u Silvestra Peknika, klub potáp??? Alvin Ostrava.

text: Roman Virt, IANTD AEANx instr. trainer, Tomasz Zabierek IANTD TMx instr. trainer

foto: Tomasz Zabierek IANTD TMx instr. trainer



«« Návrat

© 2009 Copyright IANTD Slovakia, všetky práva vyhradené. Webdesign by: haaspress